Informační portál Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR z.s.

Rok české hudby

| autor: Evžena Janovská


zpět
Hudba je součástí české kulturní identity. Jména Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a další, jsou světové známá. Jedná se nejen o vážnou hudbu, do světového povědomí pronikla i naše lidová muzika a country hudba. 
 
Proč se slaví rok české hudby
 
Výročí českých známých skladatelů většinou spadají do let zakončených čtyřkou. Z tohoto důvodu bývají roky zakončené čtyřkou chápany jako roky české hudby a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Rok české hudby je věnován nejen vážné hudbě, ale kvalitní české hudbě jako takové. Cílem roku české hudby je zvýšení spontánního zájmu o naši českou kulturu. V rámci roku české hudby je připraven bohatý program, který obsahuje koncerty a hudební setkání, konaná během celého roku v naší republice i v zahraničí. 

Středověká hudba
 
Zdrojem české hudby je středověká hudba, jedná se o evropskou hudbu, která se vyvíjela v závislosti na rozmachu křesťanství. Zpočátku sloužila hudba náboženským účelům, vytvářely se různé formy liturgického zpěvu, chvalozpěvy, hymny, apod. Vrcholem tohoto typu středověké hudby je gregoriánský chorál a Svatováclavský chorál. Hudba byla také součástí oblíbených liturgických her, tj. her s různými biblickými náměty, velmi oblíbené byly vánoční a velikonoční liturgické hry. V pozdním středověku se z této hudby vyvinula světská hudba, včetně lidové hudby a lidových písní. Do liturgických her začala pronikat světská témata zaváděním komických postav. Tyto zesvětštělé liturgické hry nebyly provozovány v kostelích, ale obvykle na veřejných prostranstvích. Nositeli ryze světské hudby byli potulní hudebníci, kteří byli od 13. Století přijímáni do služeb králů, šlechty a především měst. Do světské hudby patří také zhudebnění rytířského básnictví. Nástroje středověké hudby byly velmi rozmanité, např. viola, loutna, harfa, varhany, primitivní klavír, niněra, flétny, píšťaly, trouby, rohy, bicí nástroje. V současné době se věnuje středověké hudbě mnoho kapel, např. slupina Bakchus, Musica Vagantium, Rožmberská kapela, Euphorica, Peregrin, a další. 
 
Česká lidová hudba
 
Česká lidová hudba, stejně jako lidová hudba jiných zemí, je ryze spontánní projev lidové hudebnosti. Jedná se o písně a tance, obyčeje a zvyky, při nichž hraje hudba významnou roli. Rozvíjí se a uchovává ústní tradicí a její tvůrci zůstávají většinou anonymní. Základem české lidové hudby, stejně jako každé evropské lidové hudby je píseň. Mnohé písně se staly velmi oblíbenými, byly předávány celé generace a staly se tak nejpřirozenějším a také nejčistším projevem obecné hudebnosti, současně však též neocenitelným dokumentem našich hudebních kořenů.  V těchto písních se zpívá o přirozených lidských potřebách a tužbách, nejčastěji o lásce, práci a přírodě. Lidová hudba byla inspirací některých našich známých hudebních skladatelů, např. Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka. Kdo by neznal dílo Bedřicha Smetany České tance, Antonína Dvořáka Moravské dvojzpěvy nebo Lašské tance Leoše Janáčka!
 
Některá populární hudba má kořeny v lidové hudbě, např. blues, jazz, country hudba. Kořeny těchto hudebních směrů je lidová hudba černošských komunit bývalých otroků v USA. Pod pojmem česká lidová hudba se mnohému vybaví dechovka, česká lidová hudba není jen dechovka. Některé písně považujeme za lidové, např. píseň Škoda lásky, která byla natolik oblíbená, že zlidověla.
 
Česká lidová hudba měla své sběratele
 
Nejstarší zápisy českých lidových písní se datují z 16. století, například „Proč, kalino, v struze stojíš“ , „Když jsem já ty koně pásal“. Jedna z nejstarších lidových písní je píseň „Radujme se, veselme se“, která se ve svém původním tvaru zachovala až do současnosti. Zájem o sbírání lidových písní byl v 19. století, mezi známé sběratele patřili Karel Jaromír Erben a František Sušil. Dalšími sběrateli lidovách písní byli František Ladislav Čelakovský, Leoš Janáček, Karel Weiss, Otakar Hostinský, Jan Políček a další. V současné době je u nás lidová hudba živá na Chodsku, v Podluží, Moravském Slovácku a Valašsku. Tvorba lidové hudby již nepokračuje, je pouze udržovaná amatérskými i profesionálními soubory, např. souborem Chorea Bohemica, Kantoři, Karmína a některými zpěváky, např. Jarmilou Šulákovou, Jiřím Pavlicou, Lubošem Holým, Zuzanou Lapčíkovou, Věrou Příkazskou, Jožkem Severinem, Jožkem Černým, aj.  O udržení lidové hudby se starají také kombinovaná hudební a taneční tělesa, včetně dětských souborů a mladých umělců, např. Gabriela Jílková s cimbálovou muzikou Pramínky. Dalšími interprety naší lidové hudby jsou kapela Cimbal classic, Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, Cimbálová muzika Mládí z Čejče, Javory, Horňácká cimbálová muzika Martina Hrbáče, Minnesengři, Čechomor, Cimbálová muzika Bálešáci, folklórní soubor Ratišovská dolina a další.
 
Česká country hudba
 
Česká country hudba je zvláštní a specifické odvětví české lidové hudby, které vzniklo spolu s trampingem, skautingem nezávisle na americké lidové hudbě. Country hudba byla zpočátku neformální, jednoduchá spontánní lidová zábava, provozovaná obvykle o víkendech u táborových, osadních ohňů za doprovodu kytar. Inspirací byla četba dobrodružné literatury z prostředí Divokého západu a exotických krajin. V polovině minulého století začal být česká country hudba propracovanější co do hudby i textového obsahu písní. Kromě kytar se objevovaly také mandolíny, banja, bicí a další hudební nástroje. Jednou z nejvýraznějších skupin moderní trampské hudby je skupina Hoboes z osady Zlatý klíč, která byla formovaná autorskými písněmi bratrské dvojice Wabiho a Mikiho Ryvolových. Koncem 60. let se objevil jeden z nejznámějších písničkářů, Karel Kryl. Dalšími známými interprety české country hudby jsou bratří Nedvědové, dívčí country kapela Schovanky, Wabi Daněk, písničkářka Radúza, Ivan Mládek, Věra Martinová, Jaroslav Uhlíř.
 
Čeští pouliční muzikanti
 
Čeští pouliční muzikanti se nazývají také buskeři. Busking je provozování nejen hudby, ale jakékoli pouliční produkce s dobrovolnou odměnou od kolemjdoucích a přihlížejících. Čeští pouliční umělci mají vysokou úroveň, jsou skutečnými umělci, kteří vytvářejí kolorit větších měst. Busking není žebrání, ale jedna z příležitostí jak projevit svůj talent. Pouliční publikum je kritické, packalovi dá velmi srozumitelně najevo, za co jeho umění stojí a dotyčný packal už se na ulici s hudebním nástrojem neobjeví. Jako pouliční umělci začínali mnozí známí umělci, ve světě i u nás, např. Edith Piaf, Bob Dylan, Louis Armstrong, z našich umělců např. Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Vadinmír Mišík, písničkářka Radůza. Provozování pouliční hudby se nebrání ani známí umělci, např. Bono Vox z U2, Tom Jones, Bruce Sprongsteen a další. Ulice je nejlepší škola pro hudebníky, ve které mají možnost se zdokonalit v komunikaci s publikem, rozvinout nebo zdokonalit své schopnosti.
 
Vliv hudby na naše tělesné i duševní zdraví
 
Hudba má velký vliv na naše tělesné i duševní zdraví, dobrá hudba léči, špatná naopak škodí. Mezi hudbu, která má léčivé účinky, patří vážná hudba, tzv. klasická hudba.  Hudba dokáže pozitivně působit na naše emoce, pomáhá při léčení psychických i fyzických potíží. Hudba, příjemná na poslech může zvyšovat hladinu serotoninu, chemické látky v mozku, která se podílí na vzniku dobré nálady. Hudba na nás působí třemi složkami, rytmem, melodií a harmonií. Rytmus hudby ovlivňuje hlavně náš tělesný stav, tj. činnost srdce a vnitřních orgánů. Melodie působí zejména na naše emoce a harmonie dokáže naše vědomí povýšit na vyšší duchovní stupně a úrovně. Poslech barokní hudby má podle výsledků vědeckých výzkumů pozitivní vliv na paměť a na ukládání informací do naší paměti. Další kvalitní hudbou, která má na naše zdraví pozitivní vliv je lidová hudba, country hudba, středověká světská hudba a také různé příjemné zvyky přírody, jako je šumění moře, zpěv ptáků, aj. 
 
Hudba a písně hrály velkou úlohu ve zlých dobách, např. písničky pomohly zpříjemnit život vojáků i vězňů během první i druhé světové války. Lidové, zlidovělé a některé umělé české písně, např. písně Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka pomáhali mnohým lidem v Čechách i na Slovenku přežít v těžkých podmínkách mnoho tělesných útrap i duševního strádání. 
 
Špatná hudba naopak ničí naše zdraví psychické i fyzické. Příliš silná hudba podle vědeckých výzkumů zvyšuje krevní tlak a zužuje cévy. Hudba typu heavy metal, techna může vyvolat nejen nemoci srdce, ale také psychická onemocnění. Případy náhlých úmrtí, způsobených narušením srdečního rytmu na techno akcích nejsou výjimečné. Dobrá hudba lidi kultivuje, špatná hudba v nich naopak probouzí jejich stinné stránky, např. agresi. Dobrá hudba odstraňuje stres, špatná hudba ho naopak vyvolává.
 
Zdroj:
http://www.rokceskehudby.cz/rok_ceske_hudby
http://www.czechcentres.cz/novinky/ucc-rok-ceske-hudby-2014/
http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A1_hudba
http://collegium.cz/index.php?menu=waldorf/hudba&page=hdejiny
http://cs.wikipedia.org/wiki/Trampsk%C3%A1_hudba
http://www.ceskacountry.cz/index.php?call=nabidka-umelcu&detail=72
http://www.ceskacountry.cz/index.php?call=nabidka-umelcu&detail=3
http://www.ceskacountry.cz/index.php?call=nabidka-umelcu&detail=5
http://www.ceskacountry.cz/index.php?call=nabidka-umelcu&detail=4
http://www.ceskacountry.cz/index.php?call=nabidka-umelcu&detail=93
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidov%C3%A1_hudba
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lidov%C3%A9_p%C3%ADsn%C4%9B
http://busking.cz/o-buskingu
http://kultura.eurozpravy.cz/umeni/90739-uz-vite-co-je-busking/
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/187900-hudba-dokaze-lecit-nektere-styly-ale-zdravi-naopak-skodi.html
http://www.spektrumzdravi.cz/muzikoterapie-aneb-leciva-moc-hudby
http://www.hzp.cz/clanek/684-0-Hudba-ovlivnuje-cinnost-mozku.html
 
Vloženo 31.10 2014
 
© SPCCH Všechna práva vyhrazena.Webdesign by Proxima design.