Informační portál Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR z.s.

Houbaření – zdraví prospěšná činnost

| autor: Evžena Janovská


zpět
Houbaření prospívá našemu zdraví nejen jako relaxace a pohybová aktivita, ale také zdraví prospěšnými látkami, obsaženými v houbách. Houby jsou zdravé, obsahují vysoké procento vody, spoustu vlákniny, vitamíny D a B3, zanedbatelné množství tuků a sacharidů. Houby mají v naší kuchyni široké využití. Zkušení houbaři nejen vědí, jaké houby mají sbírat, ale také znají místa, kde jich lze najít hodně. Pro méně zkušené houbaře mám několik typů jedlých hub, které by mohly zpestřit jejich jídelníček. Jejich využití v kuchyni najdete v sekci Recepty.
 
Bedla vysoká                             
Bedla vysoká roste ve skupinách ve všech typech lesů, nejčastěji ji lze nalézt ve vysoké trávě. Klobouk má dole bílé lupeny, na vrchu šupiny, třeň je vysoká, v polovině doplněna prstencem. U bedly se konzumuje pouze klobouk, hodí se na obalování, zapékání i smažení.                                                                                         
 
Čirůvka fialová                              
Čirůvka fialová roste ve všech druzích lesa, v parcích, sadech. Čirůvka je lupenatá houba s modro-fialovými plodnicemi. Čirůvka je jedlá pouze po tepelné úpravě. Jelikož je silně aromatická, je vhodná hlavně ve směsi s ostatními houbami. Čirůvky se dají upravovat všemi způsoby, lze i nakládat do octového nálevu.                          
 
Hřiby                                     
Mezi pravé hřiby patří hřib dubový, hřib smrkový, hřib kovář a hřib hnědý. Hřib dubový a smrkový jsou nejvíce ceněné houby, hřib dubový roste v listnatých lesích, hřib smrkový ve smrkových lesích. Klobouk má světlejší barvu, třeň (noha) je bílá nebo světle žlutá nebo světle žlutá s nádechem do zelena. Hřib smrkový a hřib dubový se hodí ke všem kuchyňským úpravám. Hřib kovář má tmavý modrý klobouk, roste v jehličnatých i smíšených lesích, hlavně pod smrky, duby a buky, lze ho zaměnit s hřibem satanem, který není jedlý, hřib satan má světle šedý klobouk. Hřib kovář je chutný v polévkách, omáčkách, zapékaný, chutný je i sušený. Hřib hnědý je pevná, masitá suchá houba s tmavě hnědým, hladkým kloboukem, po rozkrojení má světle modrou barvu. Roste v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi. Hodí se ke všem kuchyňským úpravám.                                                                            
 
Hřib žlutomasý, zvaný babka                     
Hřib babka roste ve všech typech lesů obvykle ve skupinách, klobouk mladé houby hnědý, je sametový polokulovitý, v dospělosti je charakteristicky popraskaný. Dužnina babky je měkká, na řezu modrá. Mladé houby jsou tuhé, hodí se na nakládání a sušení, měkčí babky jsou dobré do polévek, omáček, smaženice, na zapékání. 
 
Klouzek sličný           
Klouzek je slizká a lepkavá houba, která roste vždy pod modřínem. Klouzek se hodí na guláš, do houbových směsí, na zapékání, do bramborových jídel, do rosolu, do rizota, do omáček apod. Klouzek lze vařit, dusit, zapékat, nakládat do octového nálevu. Z klouzků lze taé připravit chutný salát.
 
Křemenáč březový                                                 
Křemenáč je hřibovitá chutná houba, má světle hnědo-oranžovou barvu klobouku a tmavé až černé šupiny na noze. Roste pod břízami. Hodí se pro sušení, nakládání, na zapékání, smažení, dušení. Při tepelné úpravě sice mění barvu, tmavne až černá, ale nijak to neubírá na jeho kvalitě.                                              
 
Liška obecná                                                             
Liška roste v jehličnatých a listnatých lesích. Díky charakteristickému tvaru a žluto-oranžové barvě ji nelze zaměnit s jedovatou houbou. Liška není vhodná na sušení. Je třeba ji důkladně podusit, jinak je tvrdá a těžko stravitelná. Lišky se hodí na nakládání, do polévek, omáček.              
 
Muchomůrka růžovka, zvaná masák              
Masák je jediný jedlý druh mochomůrky, od ostatních mochomůrek se liší typickým masově růžovým zbarvením dužniny, klobouk má narůžovělý až růžovo-hnědý, pokrytý šupinkami nebo bradavkami. Roste v listnatých i jehličnatých lesích většinou pod smrky, buky, duby, jedlemi. Masáka lze snadno zaměnit za jedovaté mochomůrky. Masák se nehodí na sušení, hodí se na naložení, do polévek, omáček, houbových „škvarků“, do houbové směsi, na pečení, zapékání, smažení.                
 
Václavka obecná                                                                                                        
Václavka je parazitická houba s medově hnědým až načernalým kloboukem, který je celý pokrytý šupinami. Šupiny směrem od středu klobouku řídnou. Václavka se roste většinou v trusech u kořenů jehličnatých nebo listnatých stromů. Václavku je třeba déle tepelně upravit, aby se z ní uvolnily nebezpečné látky, syrová nebo nedostatečně tepelně upravená je mírně jedovatá. Václavky se často nakládají do octa nebo do sladkokyselého nálevu, hodí se na houbové guláše, polévky, omáčky.
 
Pozor na otravu houbami
 
Některé jedovaté houby, např. mochomůrku červenou si nelze splést, avšak rozdíly mezi některými jedovatými a jedlými houbami jsou malé, snadno je lze zaměnit. Jedovatým houbám se spolehlivě vyhneme, když budeme sbírat jen ty houby, které známe. Určování nasbíraných hub podle atlasu není nejspolehlivější způsob, atlasů hub je nepřeberné množství v různé kvalitě provedení. Mnoho smrtelně jedovatých hub není pestře zbarveno, ale má nenápadnou barvu, jedovatost některých hub se vztahuje pouze na člověka, jed se ne vždy zničí varem, stříbro nemá na účinek jedu žádný vliv. Metoda pokus a omyl je nejhorší možná metoda, účinky jedu některých hub se totiž projeví až po delší době, kdy už byl jed vstřebán a napáchal v těle nevratné škody. Chuť není v žádném případě spolehlivým znakem, většina našich jedovatých hub má příjemnou chuť.  
 
Mezi houby, které bychom raději měli nechat v lese, patří čechratka podvinutá, čepičnatka jehličnanová, holubinka hlínožlutá, holubinka vrhavka, hřib kříšť, hřib žlučník, mochomůrka červená, mochomůrka tygrovaná, mochomůrka zelená, pavučinec plyšový, ryzec hnědý, závojenka olovová, žampion zápašný. 
 
Zdroj:                        
 
http://bedla.wz.cz/Jedle%20houby.html
http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=184:170&catid=105:zelenina&Itemid=154
http://hobby.idnes.cz/houby-grilujte-smazte-pripravujte-z-nich-pastu-omacky-i-polevky-px8-/houby.aspx?c=A110630_113326_houby_mce
http://mebio.cz/clanky/223-misto-masa-houba-ano-vaclavka
http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=184:170&catid=105:zelenina&Itemid=154
http://www.qap.cz/zdravi/object/sbirate-houby-pozor-na-otravu-38628/article.htm
 
Vloženo 5.8 2014

 

© SPCCH Všechna práva vyhrazena.Webdesign by Proxima design.