Informační portál Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR z.s.

Topinambury, batáty - tak trochu jiné brambory

| autor: Evžena Janovská


zpět

Topinambury i batáty někdy nazýváme brambory. Všechny tyto plodiny mají jedno společné, pocházejí z dalekých zemí. Topinambury pocházejí ze Severní Ameriky, batáty pocházejí s jižní Ameriky, pravlastí brambor je Peru. Topinambury i batáty nazýváme brambory kvůli vzhledu hlíz, jinak jim nejsou v ničem podobné. Topinambury mají druhově blíže ke slunečnici než k bramborám a batáty nejsou brambory, ale svlačcovitá rostlina s hlízami podobnými bramborám.

Topinambury – „židovské brambory“

Topinambury patří do čeledi hvězdicovitých, zatímco brambory jsou z čeledi lilkovitých, do Evropy přišly v 17. století.  Nať dorůstá do výšky dvou až tří metrů nad zemí, na rozvětveném stonku s velkými celokrajovými listy se na podzim objevují žluté květy. Hlízy jsou vzhledově podobné bramborám, na rozdíl od nich mají nasládlou chuť, která mírně připomíná oříšky.

Hlízy topinambur obsahují kvalitní rostlinný olej, vlákninu, aminokyseliny, vitamín C a další vitamíny, draslík, železo, křemík a sacharid inulín. Inulín snižuje hladinu glukózy v krvi, díky němu jsou topinambury jednou z potravin, které by neměly chybět v jídelníčku diabetiků. V zahraničí se extrahuje inulín a vyrábí se z něho sladidlo pro diabetiky. Další výhodou topinamburů je nulový obsah škrobnatých látek a nízký obsah kalorií. Topinambury mají své místo v redukční dietě. Mezi další účinky topinambur patří podpora činnosti jater, ledvin, podpora látkové výměny, snižování cholesterolu v krvi, protirevmatické, proti astmatické, antistresové i detoxikační účinky. Jedinou jejich nevýhodou je, že nadýmají.

Topinambury nejsou náročné na pěstování, daří se jim i tam, kde se bramborám nedaří. Prospívá jim slunné místo, avšak snesou i stín. Topinambur je možné pěstovat na zahrádce, hlízy se vysazují časně zjara do řádků do hloubky 10 cm v rozestupech 20 až 30 cm. Množí se velmi rychle, kousky hlíz s alespoň jedním očkem stačí znovu zasadit do pařeniště a po té, co dosáhnou výšky deseti centimetrů je vysadit na záhon. Je třeba dávat pozor, aby se topinambury nešířily jako plevel, proto se nať zkracuje na 1,5 metru. Nať není nijak silná, proto rostlina potřebuje oporu. Z jedné rostliny je možné od října do pozdního podzimu sklidit 1 až 1,5 kg hlíz. Hlízy se nesklízejí jako brambory, stačí vyvrátit rostlinu a většina hlíz se objeví pod povrchem. Hlízy je třeba opatrně vyjmout, poraněné hlízy rychle vysychají nebo podléhají hnilobě. V zimě nadzemí část rostliny zvadne. Hlízy nelze skladovat volně, brzy by zaschly, je třeba je skladovat v místě, kde nemrzne, zasypaní pískem či zeminou, příp. uložené ve fóliovém, nezavázaném pytli. Sadbu je možné sehnat od některých pěstitelů, kteří ji nabízejí na internetu, např. nahttp://www.topinambury-rk.cz/.

Topinambury vydrží v plastikovém sáčku v ledničce až dva týdny. Můžeme je jíst syrové v různých salátech nebo tepelně upravené. Topinambury můžeme vařit, opékat, zapékat, smažit. Můžeme je použít jako zeleninu do salátů, polévek místo brambor i jako přílohu. Před tepelnou úpravou i před konzumací v syrovém stavu je třeba hlízy mírně pokapat šťávou z citronu nebo octem, aby hlízy zůstaly bílé a nemodraly. Hlízy jsou velmi brzy měkké, proto je třeba je vařit či jinak tepelně upravovat jen krátce. Topinambury skvěle chutnají syrové, nakrájené na plátky, spolu s jablky, vlašskými ořechy, rozinkami. Z topinamburů můžeme připravit také bramborák, připravíme ho stejným způsobem jako klasický bramborák.

Batáty – „sladké brambory“

Batáty nejsou brambory, jedná se o tropickou rostlinu z čeledi svlačcovitých, zvanou povijnice batátová nebo povijnice jedlá. Oranžovou odrůdu hlíz batátů nazývají v Severní Americe jam. Batáty dorazily do Evropy v 15. století. Rostlina se podobá vytrvalou lodyhou, plazivými stonky, listy i květy svlačci.

Kořenové hlízy jsou velké jako pěst, mají válcovitě vřetenovitý tvar a jsou nažloutlé nebo nachové. Mají vysoký obsah škrobu a sladkou chuť. Obsahují fruktózu, glukózu i sacharózu, kromě sacharidů jsou zdroji železa, draslíku, některých vitamínů skupiny B, zejména vitamínu B6, karotenoidů, vitamínů A, C, E, nerozpustné vlákniny i rozpustného pektinu, který tvoří více než polovinu vlákniny. Batáty obsahují také organické kyseliny s protirakovinnými účinky, kyselinu chlorgenovou a kyselinu kávou. Kyselina kávová pomáhá proti AIDS.  Batáty mohou pomáhat v prevenci degenerativních očních chorob, deprese, nemocí srdce a dokonce i v prevenci a léčbě rakoviny i AIDS. Rostlinné steroly obsažené v batátech snižují hladinu cholesterolu v krvi, váží na sebe také karcinogenní činidla v trávicím traktu, čímž snižují riziko vzniku rakoviny.

Batáty jsou vhodné k vaření, pečení i k výrobě alkoholu. Batáty nachové barvy jsou vhodné k vaření a zapékaní, zatímco nažloutlé batáty jsou vhodné ke smažení a do těsta k pečení. Pokud konzumujete batáty i se slupkou, dodáte svému tělu více beta-karotenu i vlákniny. Batáty je možné pokapat olejem a upéci v troubě, nahradit jimi dýni v koláči, nebo mrkev v pečivu.

Brambory

Tuto lilkovitou rostlinu není třeba nijak zvlášť představovat, brambory jsou jednou z nejdůležitějších ingrediencí v naší české kuchyni. Brambory pocházejí z Peru, v 16. Století přišly do Evropy, k nám do Česka přišly v 17. století z Vídně. V současnosti se pěstuje v naší republice 150 odrůd brambor. V obchodech se setkáme se třemi základními varnými typy brambor, každý typ je vhodný na něco jiného. Varný typ A má pevné a tuhé hlízy, které se nerozvaří, používá se pro vaření ve slupce na bramborový salát nebo brambory na loupačku. Varný typ B je méně pevný a mírně moučnatí, je vhodný pro přípravu příloh, do polévek i ke smažení. Varný typ C má moučnaté hlízy, hodí se na přípravu bramborového těsta, bramborové kaše, bramborových knedlíků.

Brambory řadíme stejně jako topinambury, batáty mezi zeleninu. Brambory jsou zdrojem škrobu, vlákniny, draslíku, železa, vápníku, hořčíku, fosforu, zinku, vitamínů B1, B2, B6. Jsou lehce stravitelné, jejich nevýhodu je vyšší glykemický index, který lze vhodnou úpravou snížit. Nejnižší glykemický index mají brambory vařené ve slupce v páře, naopak nejvyšší mají fritované a pečené brambory. Menší kousky brambor mají vyšší glykemický index. Glykemický index snižuje vláknina, proto se k bramborám přidává zelenina.

Rostlina si vytváří jako ochranu proti škůdcům jedovaté glykoalkaloidy alfa-chakonin a alfa-solanin, známé pod názuvem solanin. Lehká otrava solaninem se projeví závratěmi, bolestmí hlavy a břicha. zvracením, průjmy  někdy zvýšením teploty, smrtelná dávka je 400 až 500 mg solaninu. Největší množství solaninu se skrývá v klíčcích, ve slupce a kolem oček, zvýšené množství solaninu je v zelených částech brambor. Obsah solaninu se zvyšuje během klíčení brambor. Avšak solaninu se není třeba bát, jeho maximální přípustné množství v bramborových hlízách je stanoveno na 200 mg/g. Většinou je hdonota solaninu mnohem nižší a neovlivňuje kvalitu a nezávadnost potravin. Solanin se ničí tepelnou úpravou.

Zdroj:

http://www.spektrumzdravi.cz/topinambury-sladke-brambory-s-lecivymi-ucinky-jsou-vhodne-i-pri-diete

http://www.zijemenaplno.cz/Clanky/a33-Topinambur-sladky-brambor.aspx

http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/znate-topinambury-zidovske-brambory

http://cs.wikipedia.org/wiki/Povijnice_bat%C3%A1tov%C3%A1

http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/bataty-patri-mezi-nejvyzivnejsi-zeleninu/

 

Vloženo 17.3 2015

© SPCCH Všechna práva vyhrazena.Webdesign by Proxima design.